/NAPSALI O NÁS/ Šestý týden přípravy okořenili pražští Lvi dvěma zápasy s Českými Budějovicemi. Zatímco doma volejbaloví vicemistři zvítězili 3:1, na palubovce Jihostroje stejným výsledkem prohráli. V obou zápasech zaujali svými výkony mladíci Pražanů. V Unyp areně ve čtvrtém setu přehráli podstatně zkušenější hosty 25:21 a v budějovické Stromovce s nimi v totožné části duelu padli těsně 38:40. „Mrzí nás to, ale pořád jde o přípravu. Musíme jít dál, říct si, co se nepovedlo, abychom neprohráli důležitější boje,“ říká jeden z teenagerů Jan Krča. „Relativně se nám dařilo, ale v koncovce jsme měli méně štěstí,“ doplňuje smečař.
Nikdy nebyl označovaný za sportovní supertalent, nezahrál si na žádném vrcholném reprezentačním turnaji. Přesto dokráčel až do kabiny extraligového áčka Lvů. „Asi se více mluvilo třeba o Davidovi Kollátorovi, ale za lepšího z odchovanců mě v klubu určitě brali,“ míní Krča, který pochází z volejbalové rodiny a je na svůj původ náležitě hrdý. „Mamka (Eva Zedníková) byla moc dobrá. Hrála extraligu a vyhrála dokonce mistrovství republiky v beachi. Taťka měl v mužích smůlu na zranění,“ prozrazuje.
Před sezonou ještě nevěděl, že se mu otvírá životní šance. „Věřil jsem, že si s áčkem občas zatrénuji a teď chodím na každý trénink. Ze všech stran cítím důvěru. Je to pro mě skvělá zkušenost,“ líčí Krča a nezatají ani pocity, se kterými zamířil poprvé do Unyp areny. „Byla tam úcta i respekt. Všichni jsou velice přátelští, teď už se cítím v kabině i na hřišti komfortně,“ sděluje. Jako smečař nejvíce pokukoval po borcích z tohoto postu. „Každý má něco, kvůli čemu je fajn se od něj učit. Nejvíce vzhlížím k Tomáši Kriškovi,“ vypravuje 18letý hráč. Kapitán slovenské reprezentace se během oddechových časů přípravných klání za Krčou vždy zastavil. „Upozorňoval mě na chyby. Je ohromně přátelský a konstruktivní. Za jeho rady jsem vděčný. Všechny si beru k srdci,“ zdůrazňuje.
Na hřišti ale už mladým Lvům nikdo nepomůže. V zápase s Jihostrojem čelili sestavě, která rozhodně nebyla béčková. „Přiznávám, že v prvním utkání přípravy na Odolce, jsem byl nervózní. Teď už je to lepší a nějaký extra respekt necítím. Jen takový zdravý,“ hovoří Krča o mentálním posunu. Ono ani nejde být vystrašený... „To bych nemohl nastoupit,“ uvádí smečař, jenž se chce opírat o příjem. „Na něm si věřím a odmalička jsem oproti vrstevníkům vynikal. Nevýhodou je, že nemám takovou ránu a nejsem moc vysoký (193 cm),“ uvědomuje si. Na prvním lze pracovat a ani výška nemusí být rozhodující. „Dá se nahradit výskokem. Nemám ho úplně špatný, ale cítím v něm rezervy. Potřebuji i dopiloval techniku. Chci být co nejkomplexnější,“ stanovuje si osobní cíle.
Těch má daleko více. Jeden z nich se příchodem mezi profesionály značně zkomplikoval. „Letos maturuji. Budu chodit na všechny odpolední tréninky a na dopolední se budu snažit také přijít. Samozřejmě to nepůjde vždycky, záleží na rozvrhu. Snad to nějak zvládnu,“ přeje si Krča, který právě naskočil do velkého sportovního světa a v první sezoně nechce rozhodně paběrkovat. „Chci se vyhrát v 1. lize mužů, nasbírat co nejvíce zkušeností při trénincích a snad i nějakých utkáních áčka a na finálovém turnaji juniorů přispět k zisku medaile,“ dodává odhodlaně.