/PŘÍBĚH/ V dětství spolu trávili prázdniny, v dospělosti se jejich kroky rozešly. Po sedmi letech se však vodní slalomář Lukáš Rohan a volejbalista Matyáš Ježek znovu setkali. Nečekaně na druhém semifinále volejbalové extraligy mezi pražskými Lvy a Jihostrojem České Budějovice. V něm domácí, jejichž dres Ježek obléká, přehráli favorizované hosty 3:0 a vyrovnali sérii na 1:1. Taky nečekaně. Svůj podíl na úspěchu měl i stříbrný medailista z Tokia, jenž se ujal role patrona utkání. „Zápas jsem si moc užil a taky mě těší, že jsem se potkal s Matesem,“ uvedl Rohan.
Za jejich kamarádstvím stojí rodiče. „Vždycky se přátelili. Honili nás do sportu a my jsme se rádi nechali,“ objasnil Matyáš. Přestože je o čtyři roky mladší, budoucího olympionika porážel. „Doteď z toho mám těžké sny,“ smál se Lukáš. Každé léto se ‚děsil‘, koho mu přidělí los dovolenkových turnajů. „Jedny prázdniny mě vyřadil v badmintonu, tenise i pingpongu. To jsem čekal, ale že jsem s ním prohrál v kulečníku, to jsem těžce kousal,“ ušklíbl se. „Navíc měl hlášku, že se přihlásil jen ze soutěživosti. Tím mě deptal a Jířa Prskavec na to taky nikdy nezapomněl,“ vzpomenul dalšího hrdinu z Tokia.
Ježek celé vyprávění poslouchal se zájmem, občas se neubránil smíchu. „Je zajímavé, že pro mě není tahle vzpomínka až tak živá,“ líčil. „Asi proto, že pro tebe není traumatická,“ odvětil mu dávný soupeř i kamarád. Jinak probírali hlavně výborný výkon Lvů. „Kecali jsme o volejbale. Lukáš se mě ptal na podrobnosti. Vysvětloval jsem mu, co a jak,“ prozradil Matyáš. I on měl na slavnějšího kolegu řadu dotazů. „Ptal jsem se ho na sportovní žurnalistiku. V budoucnu bych také rád psal. Vím, že se jí věnuje. Má širší pole záběru, než jenom pádlování,“ ocenil.
Oba sportovci nemohli vynechat 26. červenec, kdy Rohan vylovil z peřejí tokijského kanálu fantastické stříbro. „Mrzí mě, že jsem závod nemohl sledovat naživo, ale pustil jsem si ho několikrát ze záznamu a byl jsem nadšený. Pochopitelně jsem Lukášovi gratuloval,“ popisoval Ježek. Český volejbal se pod pět kruhů nepodíval od Moskvy 1980, ani Matyáš neočekává, že by se to mělo v dohledné době změnit. „Šance jsou spíše v beachi. To by mě také lákalo, ale vede k tomu dlouhá cesta a moc práce,“ doplnil.
Kolik, může nejlépe posoudit hvězdný kanoista. „Každý, kdo chce na olympiádu, musí mít sport hlavně rád. Je třeba být cílevědomý a jít si za svým,“ vysvětloval Rohan. „Nesmíte používat slovo obětovat. Musíte brát v pohodě to, že nemáte čas a sportu věnujete maximum. Ve chvíli, kdy vás baví a máte vše jako já, nejde o oběť. Naopak jste vděční, že děláte to, co vás baví,“ zdůraznil.
Vodní slalomář měl na utkání i povinnosti. Předně dekoroval MVP zápasu dle aplikace SmartVolley. Tím se stal smečař Lvů Tomáš Kriško. „Pochválil jsem ho i celý tým. Nejde o správné slovo, to bych si jako laik nedovolil. Spíše jsem gratuloval. Líbilo se mi, s jakým přehledem kluci utkání zvládli,“ ocenil Lukáš. Více času než se slovenským reprezentantem, strávil přece jen s kamarádem. Předně si slíbili, že se znovu potkají dříve než za sedm let. K tomu by mohla vést snadná cesta. „Myslím, že tu nejsem naposledy,“ přemítal Rohan.
Kdyby mu povinnosti nedovolily zhlédnout osobně další utkání, bude Lvům držet palce alespoň na dálku. Už v neděli v 19.10 hodin si zapne ČT sport a bude sledovat jejich třetí semifinále z Českých Budějovic. „Bylo by fajn, pokud by si kluci zapamatovali, co nejvíce momentů z vítězného utkání a přenesli je do příštího,“ hovořil už jako fanoušek olympijský medailista. „Pokusíme se o to,“ slíbil za pražské volejbalisty Ježek.