Debata jistě nebyla nostalgická.
Ne, řešili jsme aktuální problémy. Týmy mají cizince, jednalo se o vypořádání s nimi i s ostatními hráči. Ze dne na den se zavřely haly a sportovci zůstali doma. Taková situace tady nikdy nebyla.

Začněme od cizinců. Už jste vyřešili jejich situaci?
Pro obyčejný lidi je primárně nejdůležitější dostat se domů. Šimon Krajčovič po dohodě se mnou odjel už v pátek, ani nečekal na rozhodnutí správní rady. Tomovi (Douglas-Powelovi) jsme sehnali letadlo, Ivan (Pliasetskyi) to má složité, Ukrajina dopravu zrušila. Musel by asi jít pěšky. Matěj (Mihajlovič) nás sám požádal, jestli tady může zůstat. Cítí se tady s partnerkou dobře, oba tu našli svůj druhý domov.

Mají smlouvy i na příští rok?
Jedině Matěj, ostatním smlouvy skončily.

Co dalšího neodkladného jste musel řešit v karanténě?
Bylo toho hodně hlavně na úrovni klubů. Hledali jsme postup na vypořádání sezony. Konsenzus, aby náklady nesly všechny strany. Teď mě čeká kolečko telefonátů s hráči a agenty. Říkal jsem jim, ať jsou trpěliví. Budeme féroví.

Půjde to stoprocentně?
Hráči mají ve smlouvách větu, že ukončením soutěže končí i platnost jejich smlouvy. Ovšem to je právnický výklad, my budeme individuálně vyjednávat. Což je složité, protože nevíme, kdy se znovu začne, jestli budou evropské poháry, jestli se liga bude uzavírat nebo ne. Je to takové věštění z koule. Teď po sobě musíme hlavně uklidit stůl, až budeme chytřejší, můžeme tvořit dál.

Jak se hráči připravují?
Individuálně. Jsou to sportovci, nikoho z nich nebaví ležet týden na gauči.

Jste v kontaktu s předsedou klubu a jeho mecenášem Tomášem Janečkem?
V každodenním. Chci ocenit, že nám od prvních dní lije krev do žil. Máme jeho maximální podporu. Krize se ho přitom dotýká stejně jako kohokoli jiného. Rád bych to vyzdvihl.

Stále chodíte do kanceláře, nebo jste doma?
Chodit do práce se smí, tak se v kanceláři scházíme. Řekl bych tak půl na půl. Zavedli jsme také možnost pracovat z domova. Jsme ve stálém kontaktu. Pořád se něco děje.

Co může v karanténě dělat váš realizační tým?
S juniorskými a kadetskými trenéry intenzivně pracujeme na metodice. Tuto činnost bychom chtěli posunout i do nižších věkových kategorií. Je trochu problém, že jejich trenéři mají svých starostí dost, jsou normálně zaměstnaní. Teprve uvidíme, jestli si dokážou najít čas.

Portfolio vašich spolupracovníků je ovšem širší…
Analytička Péťa Žilková má se mnou a předsedou videomítinky. Dál pracujeme na statistice, abychom posunuli analytickou část naší práce do hloubky. A kancelář jede na plné obrátky, dokončuje se totiž účetnictví.

Ročník je tedy za vámi, skončili jste pátí. Můžeme si ho trochu zhodnotit?
Prožívali jsme nejúspěšnější sezonu v historii klubu. Když to vezmu od áčka, tak v posledních dnech jsme se dostávali do velké sportovní formy. Měli jsme chuť a věřili, že se porveme o nejlepší čtyřku a o medaile. Byl to náš druhý rok po velikých změnách, byli jsme na dobré cestě a blízko. Z každého jsem cítil obrovské zklamání, že jsme nedostali šanci to dokázat.

Umístění by vás mělo opravňovat k evropským pohárům. Můžete mít tyto myšlenky?
Otázkou je, v jaké podobě budou poháry vypsané a jakým systémem se budou hrát. To teď vážně nikdo nedokáže odhadnout.

Lvi nemají pouze áčko. Co řeknete k ostatním kategoriím?
V podstatě zopakuji předešlou odpověď. Béčko čekalo finále 1. ligy. O zlato jsme se chtěli rvát také v juniorech a kadetech. Teď mělo přijít období, kdy jsme měli všichni lízat smetánku za půlroční práci, užívat si klíčová střetnutí. Víc by se hrálo, než trénovalo, to je vrchol pro každého sportovce. Všechny kategorie o to přišly. Z toho pohledu jsem strašně zklamaný. A je to pro mě docela vyčerpávající.