Už se z toho stává pomalu tradice. A proč to neříct: hodná následování. Volejbalový oddíl Lvi Praha se uprostřed srpna už potřetí přesunul na šest dní do Litomyšle. Pěkně všech deset mužských i ženských složek – téměř 200 hráčů a hráček. Na jednom místě se tak setkali malí caparti s extraligovými hvězdami. Ba co více, společně si zapinkali. „Chceme být všichni spolu, celá lví smečka,“ ozřejmil klubovou filozofii jeho sportovní ředitel a trenér áčka Tomáš Pomr.

Jak hodnotíte soustředění z pozice sportovního ředitele?

Mám z něj úžasné pocity, soustředění se podařilo po všech stránkách. Přálo nám počasí a nikomu se nic nestalo. Domů odjíždíme kompletní, což je cílem každé tak velké skupiny. Můj obrovský dík patří trenérům – všechny skupiny fungovaly skvěle od rána až do noci. Po sportovní stránce dala Litomyšl hráčům i hráčkám hodně. Utužili jsme partu, důstojně jsme přivítali nové složky (juniorky a kadetky – pozn. red.). Zase se o něco lépe známe, víme o sobě, fandíme si. To je nejcennější, co si s sebou odvážíme.

Vím, že jste obcházel sportoviště, kde jste sledoval všechny kategorie. V jaké kondici jsou Lvi?

Ve stále lepší, což je mimořádně důležité. Setkání byla inspirativní. Přiznávám, že jsem jako trenér áčka neměl tolik času, co bych si přál, strávit na trénincích dalších kategorií. Nicméně se mi podařilo urvat a každou složku alespoň jednou navštívit. Ze všech jsem měl radost. Některé kluky a holky si pamatuji odmalička, jak si hráli na babu a skákali přes švihadlo. Najednou pinkají, bagrují a smečují, neztratí se v žádné z volejbalových činností. Samozřejmě musíme pokračovat ve vývoji, což je stále náročnější, jelikož je nás pořád víc. Takhle to ovšem chceme a jsme tak spokojeni.

Hodně se rozrostla dívčí větev. Co na Lvice říkáte?

Jak u mladších a starších žákyň, tak u kadetek a juniorek jsem viděl výborně vedené tréninky. Sympatické mi bylo nadšení hráček. Jsem přesvědčený, že mají kvalitu. Za to jsem moc rád. Stále se bavíme o tom, že holčičí větev budujeme a najednou přijede do Litomyšle více děvčat než chlapců. Klobouk dolů a veliký dík lidem, kteří to dokázali.

Výkladní skříní Lvů je áčko. Jak hodnotíte soustředění z pozice trenéra mužů?

Pozitivně. V Litomyšli jsme trénovali třífázově. Program byl náročnější než v minulých letech. Začínali jsme s míči, pracovali jsme více individuálně. Měli jsme výborné podmínky v hale, skvělé ubytování a jídlo. Staral se o nás progresivní kondiční trenér. Jeden večer byl regenerační, šli jsme do sauny. Další „tmelící“, jeli jsme na motokáry. Hráči měli všeho plné kecky, ale týden dotrénovali s úsměvem. Víkend jsem jim dal volný. Co jsem se s nimi bavil, většinu času stráví v posteli.

I vy se potýkáte s únavou?

Ano, bylo to vyčerpávajících šest dnů. Únava ovšem k přípravě patří, jde o období, kdy se jede naplno. Je to takové z nuly na sto. Nejen hráči, ale i my si musíme na náročnější režim zvyknout. Okolo soustředění bylo hodně organizační práce. Důležité je, že veškerá energie nevyšla vniveč a můžeme být spokojeni.

Co je připraveno pro áčko v příštím týdnu?

Tréninky v Unyp areně, ve středu první domácí zápas s Českými Budějovicemi, v pátek a v sobotu turnaj v Příbrami.

Co očekáváte od úvodního utkání?

Máme před sebou ještě pět týdnů přípravy, zápas s Jihostrojem proto bereme jako zpestření i jako první konfrontaci se silným soupeřem. S trenérem Českých Budějovic Rendou Dvořákem jsme se dohodli, že vše pojmeme trochu tréninkově. Výměny nebudeme začínat jen klasicky servisem, ale občas je zahájíme i nahozenými balony. Těším se, až uvidím kluky poprvé v akci.

Loni se s Jihostrojem zrodila pro volejbal netradiční remíza 2:2. Bude tento výsledek opět ve hře?

Je to možné. Záleží, jak se dohodneme před zápasem. Nejspíš opět dojde na čtyři sety. Stejně tak na různé modelové situace, které nás posunou dál.

Zdroj: Pražský deník