/ROZHOVOR/ Zatím nepatří do základní sestavy Lvů. Talentovaný volejbalista Jan Vodička sbírá extraligové starty po minutách. „Jsem rád za každou příležitost. V posledních utkáních jsem se ale na hřiště na nějaký příjem vždycky dostal,“ líčí juniorský reprezentant. Jeho šance na výraznější prostor na hrací ploše stoupne v sobotu, kdy se Pražané od 17.30 hodin představí na palubovce beznadějně posledního Zlína. „Věřím, že si zahraji. Na druhou stranu potřebujeme tři body. Trenér bude jen těžko riskovat,“ doplňuje Vodička.
Určitý prostor jste dostal i v pondělí v Budějovicích. Jak jste se cítil v tak vypjatém klání?
Dobře. Mojí největší předností je příjem. Trenér o tom ví. Mluvil se mnou před zápasem a připravoval mě na situaci, že bych šel na příjem ve chvíli, kdy bude podávat nejlépe servírující hráč Jihostroje Casey Schouten.
Co jste zažíval, když na vás letěl Schoutenův skvělý servis?
Jeho podání je hodně rychlé, ale dá se zkrotit. V takové chvíli není moc co vymýšlet, optimální je balon jenom zvednout nahoru.
Na jihu Čech jste získali dva nečekané body. Souhlasíte?
Tak bych to neformuloval. Formu máme dobrou. Výhra byla zasloužená a trochu mě mrzí, že jsme si neodvezli tři body. Nejdůležitější ovšem je, že jsme ukázali, že i top týmy jako Karlovarsko a Jihostroj dokážeme porážet. Doufám, že budeme stejně pokračovat i v play-off.
Počítal jsem varianty vývoje závěru extraligy. Vy také?
Nikdy nepočítám. Kluci v kabině už se ale o soupeři pro play-off bavili. O tom, že ještě existuje šance na třetí místo, jen do sebe musí zaklapnout spousta výsledků. Já bych je moc neřešil, podstatné bude, abychom získali v posledních dvou zápasech šest bodů.
Můžete dostat Kladno, Příbram, Odolenu Vodu a Ústí. Koho byste si přál?
Těžko vybírat, všechny týmy jsou kvalitní. Moje přání by byla Odolka. Bydlím tam a měl bych to blízko do haly. Měli bychom výhodu jednoho domácího zápasu navíc. Byli bychom v psychické výhodě, jelikož jsme si s nimi v Unyp areně vcelku jednoznačně poradili.
Nyní jedete do Zlína. Na cestu se asi netěšíte…
Je fajn, že pojedeme autobusem. Cesta je dlouhá, vlastně zabere celý den. Vyjíždíme ráno, hrajeme večer a vracíme se až za tmy. Hlavně, abychom se vraceli se třemi body.
Může mít poslední Zlín nějaké trumfy v rukávu?
Zlín nepodceňujeme, hrají za něj mladí a talentovaní kluci. Hala je specifická tím, že je v ní dost chladno. My bychom ale neměli vidět překážky a splnit roli favorita.