14.12.2018         

Tenhle zápas pro něj bude vždycky specifický. „Na Lužinách jsem volejbalově vyrostl. Hrál jsem tam od žáků a za áčko poprvé nastoupil, když mi bylo sedmnáct,“ vzpomíná před sobotním extraligovým duelem Karlovarska s pražskými Lvy Daniel Pfeffer – nyní už opora Západočechů, kam reprezentační libero před pěti sezonami přestoupilo. „Moc se těším. Budu chtít vyhrát a podat co nekvalitnější výkon. Dokázat, že mě něco naučili.“
Co se vám vybaví jako první, když si vzpomenete na své volejbalové začátky?
Asi základní škola Brdičkova, na kterou jsem chodil od první do deváté třídy. Směřuje tam většina mých vzpomínek, které na volejbal mám. Spousta zážitků, chodil jsem se koukat na starší kluky a představoval si, že jednou budu hrát jako oni.
Dostal jste dobré základy, nebo jste později zjistil, že se mělo něco dělat jinak?
Co se týče minižáků i žáků, všechno bylo v pořádku. Liší se jen systémy, a to už je volba každého trenéra, jak hraje. V žácích a potažmo v kadetech, kdy se volejbalista tvoří, bylo všechno v pořádku.

Proběhne hecování? Z týmu Lvů se asi znáte už jen s Matyášem Démarem, Davidem Kubošem a trenérem.
Demy je kamarád a hodný kluk. U něj je hecování těžké, mám ho rád – a být na něj zlý? Ještě horší je to s Méďou (přezdívka Kuboše – pozn. red), to je asi úplně nejhodnější člověk na světě. Takže něco proběhne až těsně před zápasem, nějaké fórky pod sítí a popichování, ale vždycky jen v dobrém.

Ještě vám zbyl trenér Pomr.
Ano, na něj můžu být ostrý. Ten to unese. (směje se)

Poprvé přivítáte nikoli ČZU, ale Lvy. Jak se vám změna zamlouvá?
Líbí se mi. Jsou na dobré cestě. Jako rodilý Pražák jsem rád, že se zlepšují a vyvíjejí.

Včetně názvu?
To je volba každého vedení. V extraligách žen i mužů se rozmohl takový nešvar zvířecích názvů. Nevím proč, asi je pro to příhodná sezona, ale divné už dneska takové názvy nejsou.
Co se takovou cestou také vydat? Napadli mě karlovarští Kamzíci.
To zní logicky. Kamzík míří z kopce na kolonádu a chrání ji. Já bych se inspiroval u Varana komodského. To je už jen z názvu mocné zvíře. Vary, tak Varani. A Lvy by to jistě trumflo.

Pojďme k letošní sezoně. Na jejím začátku bylo z pohledu Karlovarska všechno zalito sluncem. Teď jste v extralize třikrát prohráli. Co se děje?
Přišla na nás krize. Ale vždycky je dobré si takovou menší během sezony projít. Tým zocelí jak po herní, tak mentální stránce. Už to ale stačilo a je třeba začít vyhrávat.

Můžete být konkrétnější?
Začalo to zraněním Marka Zmrhala, což je náš důležitý bodový hráč. Ale zase to neznamená, že bychom bez něj nemohli hrát. Jsou tu jiní, kteří šanci nedostávali, a teď věděli, že musejí, a bylo to pro ně těžké. Dvě poslední utkání byla o koncovkách. Do ní jsme šli s dvoubodovým vedením a nedokázali ho přetavit ve vítězství.

Se Lvy jste přesto favorité. A do pohody je potřeba se dostat i kvůli Lize mistrů. Souhlasíte?
Ano. Klub jako Karlovy Vary musí jít do každého zápasu s tím, že vyhraje. Ať je to s kýmkoliv, nic se na tom nemění. Teď proti Praze bude zápas i o sebevědomí. Liga mistrů je sice soutěž z jiné sféry, ale jde se do ní jinak po vítězství, a po sérii porážek.

Je těžké motivovat se na zápas s Prahou, když vás čeká Liga mistrů?
Není, nemůžeme si dovolit nastoupit vlažně do žádného zápasu. Extraliga je vyrovnaná, Praha je silná, a i když jsme první zápas s ní vyhráli 3:0, tak nás nečeká nic lehkého. Hrají dobře a my k utkání musíme přistupovat stejně jako k Lize mistrů.