Medaile je v pohodě, ale já chci titul, říká mecenáš Lvů Tomáš Janeček

Už jen hodiny zbývají do okamžiku, kdy pražští Lvi vstoupí do volejbalové extraligy. V úterý ve 14.30 prosviští Unyp arenou úvodní balon duelu s Ostravou. Na tribuně nebude scházet ani mecenáš klubu Tomáš Janeček. Úspěšný podnikatel, jenž loni přiznal, že na účet Lvů zasílá devět milionů korun, bude mít dvě úlohy: jednak fanouška, ale také historicky prvního patrona zápasu. Po jeho skončení vyhlásí dle vlastní statistické aplikace SmartVolley nejužitečnějšího hráče a předá mu cenu. „V této roli se cítím dobře a přijde mi logická. Stál jsem u zrodu SmartVolley, významně pomáhá našemu klubu. Je fajn, že jsem prvním patronem,“ uvedl šéf loni čtvrtého týmu extraligy a semifinalisty Challenge Cupu, který chce letos výš.

První utkání se blíží. Co prožíváte?

Uvědomil jsem si, jak moc mám sezonu rád. O jak „srdcařskou“ jde pro mě záležitost. Tedy se těším a jsem plný očekávání. Bude zajímavé sledovat, v jaké formě je náš tým, jestli je správně naladěn i po lidské stránce. Věřím, že jsme velmi dobře připraveni. Ostrava naše ambice poprvé prověří.

Jaký jste typ fanouška?

Vášnivý. Emoce si prožívám naplno celým spektrem. Pokud vyhrajeme, mám radost. Když prohrajeme, jsem vážně smutný. I ten smutek si užiji. Beru to tak, že svými emocemi mohu věci trochu ovlivnit. Fandění může být jazýčkem na vahách vítězství nebo porážky.

Zároveň jste i hostitelem utkání. Je složité obě úlohy oddělit?

V životě zastávám spoustu rolí, musím se rozhodnout, do jaké vstoupím. Vědomě se rozhodnu, že se pro tu chvíli stanu fanouškem. Chci přece přispět. A fandím až do úplného konce. I za stavu 15:24 věřím, že se s výsledkem dá něco udělat. Zázraky se občas dějí.

Jako úspěšný podnikatel asi nejste zvyklý často prohrávat. Porážky ovšem k volejbalu patří. Jak se s nimi vyrovnáváte?

S prohrami se byznysmen často setkává. Umět je ustát a něco se z nich naučit je důležité pro následný úspěch. Za všech okolností ctím soupeře. Čím je silnější, tím je pro mě zajímavější. Tím totiž i vítězství stoupá na ceně. Ne, že bych rád prohrával, ale beru to jako běžnou součást životního spektra. Prohra mě nepřipraví o energii, motivuje mě. Více po ní hledáte chyby a snažíte se zlepšit.

V roli patrona zápasu vás budou následovat dva olympionici. Jaké je dělat jim „předskokana“?

Pro mě je olympionik někdo, kdo tvrdě makal a dostal se až na vrchol. Dokážu si jen vzdáleně představit tu dřinu, vytrvalost a vášeň, kterou svému sportu musel dát. Moc mě těší, že se takoví lidé s naším klubem spojují. Stejně tak, že budu mít možnost se s nimi seznámit.

Může nastat i situace, že cenu předáte soupeři. Mrzelo by vás to?

Samozřejmě, ale v tu chvíli budu předávat cenu jako patron. Odevzdám ji celým srdcem a s absolutním respektem.

Lvi loni vyhlašovali útok na titul, letos na medaili. Není to ústup ze slávy?

Jedna věc jsou klubové cíle a druhá ty mé. Medaile je v pohodě, ale já chci titul.

K němu vám loni scházely například „vítězné typy“. Už je máte?

Chtěli jsme do týmu přivést hráče, kteří i vizuálně dávají najevo, že chtějí vyhrávat. Takové extrovertní typy strhnou ostatní. Tuto úlohu očekávám od Milana Moníka a do jisté míry i Valerie Toduy. Ten má expresivní projev a měl by se stát miláčkem ochozů.

Záleží na tom, jestli „zhýčkaní Pražané“ do Unyp areny dorazí. Navíc v době covidové…

Covid-19 neovlivníme. Uvidíme, zda už jsou fanoušci připraveni chodit. Osobně věřím, že jsou natěšení, že jim připravíme silné emotivní zážitky. Jejich počet se mi špatně odhaduje. Budu rád, pokud na běžné zápasy přijde 500 diváků a na play-off Unyp arenu vyprodáme. Ono bude záležet hlavně na nás – jak budeme hrát, jak uděláme zápasy atraktivní.

Lvi nejsou jen extraliga. Když jste vstupoval do klubu, byli v něm jen chlapci. Dneska má téměř kompletní dívčí složku. Není to nad plán?

Náš sen byl od začátku jasný: mít obě složky kompletní. Byli jsme připraveni si vše odpracovat, rok po roce nechat narůstat čísla dívek a budovat další týmy. To, že se k nám přidaly kadetky a juniorky ze Španielky, je nad plán. Z toho jsem naprosto nadšený. Ony samy si nás vybraly. O to větší cítím zodpovědnost, abychom se o holky dobře postarali a aby se staly skutečně silnou větví celého klubu.

To znamená už brzy založit ženský tým?

K tomu nejspíše brzy dospějeme. Všechno záleží na chuti a výkonnosti. Netlačíme na nic, ale pracujeme na tom.

Co očekáváte od ženské složky?

Věřím, že děvčatům bude v našem klubu hlavně dobře. Co se týče výkonů – v prvním roce uvidíme, na co máme. Přeji si, aby se kluci a holky chodili vzájemně podporovat. Pokud jste součástí jednoho klubu, může se to automaticky stát, ale taky nemusí. Na nic netlačíme, vše musí vzniknout spontánně. Máme ovšem šanci vnímat se jako jedna rodina.