24.11.2018
/ROZHOVOR/ Jestlipak znáte jméno nejlepšího přihravače volejbalového oddílu Lvi Praha? Trenér Tomáš Pomr o něm má jasno: Marek Šulc. A teď si vezměte, že mu dvacetiletý smečař scházel ve třech extraligových kolech.
Problémy se zrodily 31. října při pohárovém klání v Příbrami. „Spadl jsem na našeho blokaře Šimona Krajčoviče. Nohu jsem nechal pod sebou a ucítil bolest,“ popisuje Šulc. Obavy z vážnějšího zranění se naštěstí nepotvrdily. Výron kotníku se brzy zhojil. „Nevěřil bych, že se tak brzy vrátím. Myslel jsem, že začnu trénovat nejdříve za měsíc,“ přiznává po pětisetové výhře v Benátkách člen sedmého týmu tabulky.
Léčil jste se a všichni opakovali, jak moc jim chybíte. Lichotilo vám to?
Je hezké, že o mně trenér a kluci takhle mluvili. Ještě radši bych byl, kdyby se stále vyhrávalo.
Vracel jste se v týdnu do pohárové odvety s Příbramí. Happy end se ovšem nekonal. Čím jsou pro vás Kocouři letos tak nepříjemní?
Pokaždé něčím jiným. Jednou máme horší servis, podruhé příjem. Zápasy jsou ale vyrovnané. V únoru, až je přivítáme doma, jim porážky jistě oplatíme.
Vyrovnaně hrajete se silnými i slabými mužstvy. A pětisetové duely se množí…
Je to tak. Volejbal máme rádi, utkání si chceme pořádně užít. (směje se)
Na palubovku posledních Benátek jste ale jeli pro tři body. Nebo se mýlím?
Takový byl plán. Rozhodně jsme se s nimi nechtěli tahat až do tiebreaku. Nicméně se stalo. A my jsme nakonec rádi i za dvoubodové vítězství.
Na hřiště jste vstoupil za stavu 0:1 na sety a 17:17. Při oddychových časech jste se jako ostatní nerozcvičoval, ale mířil přímo k lavičce. Už vás svrběly prsty?
Viděl jsem, že se trápíme. Rozhýbával jsem se poctivě během hry. Kluky jsem chtěl povzbudit a dovědět se taktické pokyny od trenérů. Týmu jsem chtěl moc pomoci.
Což se vám podařilo. Koncovku druhé sady jste si uzmul pro sebe. Vytloukl jste bloky a set úspěšně dopodával. Pomohly oba momenty vaší psychice?
Upřímně si je ani nevybavuji. Spíš mě mrzí zbytečné chyby. Musím se snažit, abych výkony stabilizoval.
Proč jste ztratili dobře rozehranou třetí sadu?
Nedokázali jsme se odtrhnout ve skóre. Jasné bodové míče jsme nezakončili. Znervózněli jsme a měli i trochu smůly. Před čtvrtým setem nás trenér uklidňoval. Začali jsme lépe podávat. Tím jsme si vytvořili tlak a donutili soupeře k chybám.
A hře jste jasně dominovali. Co si vzít z utkání v Benátkách?
To, že koncentraci musíme udržet po celou dobu zápasu. V sobotu hrajeme doma se Zlínem a je potřeba na něj vletět hned od začátku. S Benátkami jsme si dlouho mysleli, že nějak vyhrajeme, a to se nám nevyplatilo.
VK Benátky nad Jizerou – VK Lvi Praha 2:3 (29:27, 23:25, 28:26, 18:25, 9:15)
Autor: David Nejedlý