Ruku na srdce. Čekal jste, že vyhrajete tak jednoznačně?
No, přál jsem si to, ale rozhodně jsem to nečekal.

Co klání rozhodlo?
Úplně jednoduše: volejbalová kvalita. Lepší jsme byli ve všech činnostech. Zdobila nás trpělivost. Výborně jsme bránili, Kladnu jsme nedovolili dostat balon na zem.

Dvanáct kol je za vámi. Figurujete na čtvrtém místě, získali jste 24 bodů. Vládne spokojenost?
Jednoznačně. Mysleli jsme si, že bude extraliga vyrovnaná a kvalitní. Že až takto nemohl čekat nikdo. O to je naše postavení i počet bodů cennější. Až na domácí zaváhání se Zlínem, které nás bude ještě dlouho budit ze sna, jsem spokojený. 

Po duelu se Zlínem vám tedy bylo na podzim nejhůře?
Ano. S týmem jsem dvakrát denně. Prožíváme spolu spousty situací – dobrých i špatných. Z venku se může říct: dobře, dneska to nevyšlo. My ale takto uvažovat nemůžeme. Přípravě na zápas obětujete nějakou práci a za hodinu a čtvrt je po ní. To jsem vážně těžko vstřebával. A nebylo vůbec jednoduché vrátit se. Nám se to naštěstí podařilo. Hned v následujícím pohárovém utkání s Odolkou, kdy jsme otočili skóre z 0:2 na 3:2.

Asi tak jednoduše to nešlo…
Nikdy si nesmíte přestat věřit. Vždy musíte hájit to, co umíte. Klukům jsem vtloukal do hlavy, aby nepodléhali panice. Jednou porážkou cesta nekončí.

Kdy vám bylo na podzim nejlépe?
Právě teď. I když to nikdo nepřiznal, nějaká únava se nahromadila. Jsem rád, že přijde pauza.
A užívat si svátky po takovém výkonu a výsledku je skvělé.

Co s vámi dělá, když je úplně plná hala a fanoušci stojí i na ochozech a sedí i na schodech? A navíc fandí.
Takovou atmosféru jednoduše miluji. Plná hala ale vytváří tlak. Proto se snažím hráče proti němu ochránit. Musí brát fanoušky jako našeho sedmého hráče. Hlavně nesledovat, kdo je na tribuně. Já osobně to mám tak, že po utkání nevím, kdo na něj přišel. Vnímám vše jako celek.

Najdete nějaké hráče, kteří vás zklamali?
Nenajdu. Z týmu cítím obrovskou sílu. Trochu mě trápí, že chtějí hrát všichni. To samozřejmě chápu, takový přístup je správný. K tomu, aby mě kluci přesvědčili, ale mají tréninky. Když začne zápas, potřebuji, abychom působili jednolitě. Někomu však více vadí, že nehraje a neupřednostní to, jak jsme úspěšní. S tím se nikdy nesmířím. Zdůrazňuji: nikdo tu není zbytečný a každý dostane svou šanci.

A naopak, kdo vás příjemně překvapil?
Máme zde zkušené hráče, kteří mají svou kvalitu, a já jsme rád, že je potvrzují. Potěšila mě nominace Luboše Bartůňka do národního týmu pro olympijskou kvalifikaci. Zasloužil si ji. A jsem rád, že v posledních utkáních nastupujeme se dvěma juniory (Matyášem Ježkem a Janem Svobodou) v základní sestavě. Nechci se mýlit, ale v extralize jsme jediní.

Co vás nyní čeká?
Teď začíná Lví večírek a pak bude volno. Společně se sejdeme zase 28. prosince. Do té doby chci vážně vypnout.
Zdroj: https://prazsky.denik.cz/ostatni_region/lev-pomr-nikdy-si-nesmite-prestat-verit-hajit-to-co-umite.html