Úvodní zápas v roce 2019 čeká na pražské Lvy. Devátý celek volejbalové extraligy přivítá ve čtvrtek od 19 hodin druhý tým tabulky – Duklu Liberec. Na souboj se Severočechy se připravuje i Šimon Kozák. Dvacetiletý smečař, jenž na Lužinách prožívá své první zahraniční angažmá.
Období svátků je za námi. Odpočinul jste si?
Ano. Byl jsem doma v Trenčíně. Vládla pohodová rodinná atmosféra. Všechno bylo fajn.
Slaví Slováci Vánoce jinak než Češi?
Moc rozdílů bych nenašel. Snad jedině: náš národ je o něco pobožnější.
Tedy jste vyrazil o půlnoci na mši?
Nevyrazil. Náš národ je sice pobožnější, ale naše rodina není.
Ležel jste tedy v posteli a ládoval se cukrovím…
To zase ne. Nějaké dobroty jsem samozřejmě ochutnal. K tomu jsem ale každý den trénoval.
Svátky jsou časem bilancování. Přemýšlel jste nad svým působením v klubu?
Ano. V Praze jsem našel skvělé lidi. Máme výborné zázemí. Udělal jsem správný krok.
Trenér Tomáš Pomr o Šimonu Kozákovi (20. prosince 2018): „Šimon k nám přišel z Trenčína a podepsal tříletou smlouvu. Má v sobě obrovský potenciál. Na Slovensku byl zvyklý vyčnívat, trochu hůře se aklimatizoval na českou extraligu. K tomu, že je fantastický útočník, musí přidat další činnosti: hlavně příjem a hru v poli. Je třeba, aby si také uvědomil, že je volejbal kolektivní sport, pak může být super hráč.“
V prosinci proběhlo v Deníku hodnocení Lvů. Trenér Pomr na vaši adresu uvedl, že jste se hůře aklimatizoval. V čem je problém?
Česká extraliga je kvalitnější. Na Slovensku je jen pár týmů, které by v ní mohly hrát. A určitě ne na špici. Volejbalisté tam nejsou tak silově, ani rychlostně vybaveni. A pak tu jsou zahraniční posily, které české nejvyšší soutěži neuvěřitelně prospívají. Jsem tu ale na dlouho, určitě půjdu nahoru.
Kouč zmínil, že jste byl zvyklý vyčnívat… Jak se s méně výraznou rolí v mužstvu srovnáváte?
Nevím, jestli jsem vyčníval, ale rozhodně jsem dostával více šancí. Nic se neděje. V Praze hraji teprve první sezonu, musím být trpělivý.
Daří se vám to?
Pokud bych hrál v týmu, v němž bych se nezlepšoval, asi bych to těžko snášel. Atmosféra v kabině je ale výborná, podporujeme se. Trenér s námi hodně mluví. Sleduji proto hlavně zájmy mužstva, nikoli ty osobní.
A ještě jedna trenérova kritika. Máte zlepšit příjem a hru v poli. Souhlasíte s ním?
Ví se o mně, že mám problémy s přihrávkou. Dlouho jsem totiž hrál na univerzálu. Teď pracujeme poctivě na příjmu i na hře v poli. Nejsem tak starý, abych se i v těchto činnostech nezlepšil.
Ve Lvech nejste jediný Slovák. Je výhoda mít v týmu krajana?
Určitě. Šimon (Krajčovič) je takový můj dvojitý krajan. Rok jsme spolu hráli už v Trenčíně. Známe se, studovali jsme stejnou školu. Moc mi v začátcích pomohl.
A v sobotu oslavil výrazný úspěch. Společně se slovenským nároďákem postoupil na evropský šampionát. Jak jste zápas prožíval?
Byl jsem kluky hrdý. I na Šimona, který hrál skvěle. Držíme teď pěknou sérii, co mistrovství Evropy to postup Slovenska.
Napadlo vás, že byste se mohl probojovat do závěrečné nominace?
Od ní jsem ještě daleko. A na mém místě sestava rozhodně nehoří. Všechno je ale možné. Do budoucna je pro mě reprezentace velikou motivací.
Krátce k extralize. Na Lužinách nyní přivítáte Liberec. Můžete navázat na podzimní výhru 3:2 nad favority?
Proč ne, vždyť se proti sobě postaví stejní hráči jako v říjnu. Sice je teď Dukla sehranější, tehdy tuším řešila příchod nového nahrávače, ale my zase nastoupíme doma. Kde se každému hraje lépe než venku. Byla to tenkrát docela senzace. Chceme ji zopakovat.