Jestlipak víte, jaký je rozdíl mezi Brnem a stanicí metra v Letňanech? Žádný – oboje leží mimo civilizaci. Podobné vtípky z úst pražských Lvů nikdy neuslyšíte. Nebýt pomoci volejbalistů z druhého největšího města Česka, nikdy by k duelu 21. kola extraligy do Zlína nedorazili. Takto vše stihli, zvítězili 3:0 a stále žijí svůj sen o elitní top4 po základní části nejvyšší soutěže.
Hrdinové jsou tentokrát minimálně dva a žádný z nich neexceluje nad vysokou sítí. Miloše Kočku, vedoucího týmu z metropole, nerozhodilo ani to, když autobus, který vezl Lvy k zápasu, zastavil 60 kilometrů před cílem. Do klání zbývaly dvě hodiny a věřte, že existoval důvod k panice. „Čekací doba je tuším půl hodiny. Pak záleží na delegátovi i soupeři, jak se k věci postaví. Jestli jsou ochotní počkat z objektivních důvodů. A ty se musejí samozřejmě doložit,“ vysvětlil Kočka.
Jelikož se řidič nemohl dovolat na dispečink, vzal situaci do svých rukou. „Vždycky existuje nějaké řešení. Společenství ve volejbale je naštěstí soudržné,“ pochvaloval si. „Moc děkuji Martinu Geržovi, který pro nás poslal svého řidiče. Ten dovezl naše dva do haly v Kounicově ulici v Brně. Tam nám půjčili svoje dodávky a do Zlína jsme dorazili tři čtvrtě hodiny před zápasem,“ zmínil s vděčností v hlase majitele Volejbalu Brno. „Zažili jsme už horší situace. Třeba na letišti v Kyjevě. Tam to bylo daleko výživnější,“ usmál se Kočka.
Fatra Zlín – Lvi Praha 0:3 (-20, -20, -18)
Nejvíce bodů: Adamec 9, Kozák 8, Čechmánek a Pavlovský po 6 – Kriško, Čech a Mihajlović po 12.
Fotogalerie ZDE
Na co narážel? Na prosinec 2020, kdy Lvi vybojovali senzační postup do semifinále Vyzývacího poháru. Jejich cesta z Horodoku do české metropole se však protáhla na 33 hodin s celodenní zastávkou na adrese Kyjev-Žuljany. „Byla to hrůza,“ popisoval po příletu trenér Tomáš Pomr.
Večer sehráli Lvi vítězný duel, následovala malá oslava a ve čtyři hodiny odjezd z hotelu. Následovalo devět hodin v autobuse směr Kyjev. „Odbavení proběhlo bez problémů. Už jsme seděli v letadle, jenže se vleklo nakládání,“ vypravoval kouč. To se ukázalo jako klíčové. „Ti, co měli startovat až po nás, ještě odletěli. Nás táhli zpátky,“ sdělil. Tři hodiny v letadle nikomu na náladě nepřidaly. Jeho opuštění posunulo atmosféru do bodu mrazu. Hůře na tom byla už jen startovací plocha. „Vypadala jako kluziště.“
Lvi si sedli do terminálu a sledovali, jak se posouvá čas jejich odletu. „Vlastně se nic nedělo. Bylo tam teplo a čisto,“ řekl Pomr. O půlnoci se situace zhoršila. „Vykopli nás do hlavní haly. Nikdo nám nedal jídlo, za celou dobu jsme dostali jen půllitr vody,“ zlobil se. „Vytáhli jsme bundy a lehli si na špinavou zem. Zima, nepohodlí, nervy,“ vypočítával. Ráno se prý i nejzavilejší ateista dal na modlení. „Plocha byla pořád kluzká. Zpoždění narůstalo. Nakonec za to pilot vzal a odlétli jsme.“
O měsíc dříve to vypadalo, že se Lvi do Česka snad ani nevrátí. V lotyšské Jurmale měli vstoupit do pohárové Evropy. Jenže na ně čekal týden na jednom hotelovém patře, zamčené schodiště, jídlo, které samo přijelo výtahem… Způsobily to dva pozitivní testy na covid-19. K zápasu nakonec ani nedošlo, Pražané postoupili do další fáze díky odstoupení soupeřů ze soutěže. „Byli jsme zralí na kolaps,“ přiznal tehdy Pomr a už přílet do vlasti i s oběma pozitivními označil za vítězství.
Tentokrát to nakonec nebylo až tak dramatické. Vždyť došlo na zápas a dodávky na místo, kde byl připravený náhradní autobus bezpečně dorazily. „Jednou se tomu u piva všichni zasmějeme,“ doplnil Kočka.